Díky Brexitu jsou nejdražší kanceláře na světě v Hongkongu. Londýn spadl na druhé místo.

„S růstem nákladů na pracovní místo a nedostatkem kvalitní pracovní síly je pro zaměstnavatele důležité, aby vytvořili pracovní prostředí, jež dokáže přilákat a udržet nejlepší pracovníky a talentované lidi a umožní jim maximální výkonnost. Uživatelská přívětivost a pohodlí zaměstnance jsou v tomto zásadní. Je třeba vytvořit dostatek inspirativních prostor pro setkávání a spolupráci s maximálním důrazem na využití moderních technologií a designových trendů,“ dodává Radka Novak.

Omezená nabídka a vysoká poptávka ze strany společností z pevninské Číny vyhnala ceny v Hongkongu o 5,5 % na 27 431 dolarů. Růst nájemného nutí stále vyšší počet nadnárodních korporací stěhovat alespoň část svých zastoupení do míst s nižšími náklady. Pro porovnání: za cenu, kterou vynaložíte na pracoviště pro 100 osob v Hongkongu, lze pořídit v Torontu 300 míst, v Madridu 500 a v Bombaji 900. Naproti tomu ceny v Londýně oproti roku 2016 poklesly o 19 % – především v důsledku znehodnocení měny – na průměrných 22 665 dolarů za pracovní místo ročně. Pokles zaznamenala i Paříž, která rovněž patří do horní desítky, byť zdejší ceny jsou oproti Londýnu téměř poloviční.

Celosvětově vzrostla v posledních dvanácti měsících průměrná roční cena za jedno pracovní místo o 1,5 %. Příčinou je zejména vývoj v Severní a Latinské Americe, kde se ceny zvedly o 4,2 %, a v jihovýchodní Asii, která zaznamenala růst o 3,4 %. Region EMEA vykázal 1,3% pokles. Některé z významných změn v žebříčku jdou na vrub měnovým výkyvům. Tento faktor bude mít v příštím roce na společnosti, jež sledují své místní náklady, mnohem větší dopad než pohyby na realitních trzích.

Vedle rostoucích cen nájmů se v roce 2017 celosvětově zvyšovala i koncentrace pracovních míst, tzn. počet pracovníků v daném prostoru. Zaměstnavatelé, zejména v tradičních finančních centrech, jako je New York, Londýn, Tokio nebo Hongkong, musejí být co nejefektivnější, aby měli kam umístit rostoucí počet svých pracovníků a vytěžili ze vzrůstajících nákladů na pracovní místo nejlepší hodnotu.

Zpráva popisuje pozorovatelné trendy, které již nyní ovlivňují žebříček trhů s kancelářskými prostory. Masivní růst odvětví technologií s sebou přinesl novou generaci firem, které mají slabší vazby na tradiční ekonomická centra než banky nebo finanční instituce. Technologie rovněž umožňují zaměstnancům s laptopem a internetovým připojením pracovat kdekoliv, což mění firemní prostředí v tom smyslu, že centrální kancelářské budovy postupně přejímají v rámci podpory spolupráce jinou roli.

„Hongkong a Londýn jsou zdaleka nejdražšími trhy s kancelářskými prostory pro pracovníky, ovšem sekundární města jim začínají v digitálním věku konkurovat způsoby, které byly v industriální éře nemyslitelné. Vedle zavedených světových soupeřů začínají po cenovém žebříčku šplhat města jako Stockholm, Austin nebo Soul. Austin, z něhož se díky vlastní aktivitě stalo technologické centrum a který se vyšvihl až na 21. místo našeho seznamu, je ale pořád o 40 % levnější než Silicon Valley,“ říká autorka zprávy Sophy Moffat z oddělení výzkumu a analýz pro region EMEA společnosti Cushman & Wakefield.

V dlouhodobějším horizontu dojde podle zprávy v důsledku stále vyšší orientace podniků i talentovaných pracovníků na rozvíjející se ekonomiky k určitým změnám v rozložení nájemného za kancelářské prostory v různých částech světa. Očekává se, že do roku 2025 bude více než 45 % společností ze žebříčku Fortune Global 500 pocházet z rozvíjejících se trhů (zatímco v roce 1990 to bylo pouhých 5 %).

* Výroční zpráva Nejdražší kanceláře světa změnila v tomto roce metodologii a rozšířila monitorované trhy, proto její výsledky nelze srovnávat s předchozími lety.