George Pinkava a Marek Kulkovský | Čeští vývojáři přicházejí s unikátní technologií, která zhmotňuje velrybu v Národním muzeu v rozšířené realitě

Do virtuální reality v posledních letech investují mezinárodní technologické společnosti, například Meta, provozující největší sociální sítě na světě Facebook a Instagram. Jak konkrétně takové investice mohou vypadat? V čem se liší vývoj v rámci kyberprostoru mezi Meta a menšími společnostmi, jakou je třeba právě česká firma More.is.More George Pinkavy? Rozdíl je především v tom, že Meta investuje do platforem a v rámci projektu Horizon Worlds vytváří vlastní metaverzum. Horizon Worlds je svět ve virtuální realitě, kde si lidé vytvoří vlastního “avatara”, který může interagovat s ostatními a vytvářet různá prostředí.

“Představa podobných společností je, že si koupíte hry, případně speciální brýle a budete stavět domy v rámci jejich světa. Investují miliardy dolarů do vytvoření metaverze. My se snažíme vytvořit menší projekty, u kterých máme pocit, že mají smysl. Ti, kdo tvrdí, že dělají metaverze, dělají vlastně jen nějakou část, omezený virtuální svět, kde pravidla a možnosti určují oni. V obecném pojetí však metaverze znamená další evoluční fázi internetu, která přirozeně přijde,” vysvětluje vývojář ze společnosti More.is.More Marek Kulkovský.

Marek Kulkovský, George Pinkava a jejich vývojový tým bezpochyby patří k lídrům Česka ve využití virtuální a rozšířené reality. O tom, že jejich projekty dosahují mezinárodní úrovně, svědčí i jejich nový projekt inspirovaný celosvětově populární hrou Pokemon Go. Jedná se o historickou hru pro chytré telefony s prvky rozšířené reality s názvem Medieval AR k připravovanému filmu Jan Žižka od Petra Jákla. 

“Naše nová hra přetváří re­ál­ná místa a mapu ve stře­do­vě­ký svět, kde v roz­ší­ře­né re­a­li­tě mohou hráči z celého světa bo­jo­vat proti po­tul­ným ry­tí­řům nebo ostat­ním hrá­čům,” představuje své dílo George Pinkava, synovec světoznámého česko-britského režiséra Jana Pinkavy.

“Aktuálně uvádíme také unikátní technologii, která umožňuje nový zážitek persistentní rozšířené reality v rámci expozice zázraky evoluce v Národním muzeu. Zhmotnili jsme zde hlavní atrakci muzea, kostru plejtváka myšoka, kterou díky aplikaci mohou nyní diváci prozkoumat v celé její velikosti a především v reálné podobě. Mohou velrybě nahlédnout do tlamy, poměřit ocas a také ji spatřit v jejím přirozeném prostředí spolu s malými rybami,” popisuje její tvůrce George.

More.is.More se dále chystá v průběhu letošního roku uvést na trh nový produkt. Je jím set nástrojů pro tvorbu persistentní rozšířené reality. Součástí je aplikace pro ukotvení rozšířené reality do fyzického prostoru a nástroje pro správu a tvorbu obsahu. “Jako vývojáři jsme řešili celou řadu problémů s umístěním AR (augmentované či rozšířené reality) do reálného světa. Rádi bychom, aby se více talentovaných tvůrců mohlo soustředit čistě na tvorbu obsahu a nemuseli řešit technickou stránku věci. Doufáme, že tak zpřístupníme tvorbu AR úplně novým tvůrcům, kteří nad tím v současnosti jen uvažují. V současnosti probíhá prvotní ověření produktu na trhu,“ dodává George. Společně s Markem se chystají na obchodní misi do Japonska, kde budou své produkty prezentovat na mezinárodním veletrhu XR fair Tokyo.

Trh s virtuální realitou v Česku i ve světě nepřímo akcelerovala pandemie, a to nikoliv urychlením vývoje technologií, ale zvýšením poptávky po VR headsetech. Na začátku pandemie byly dokonce chvíli téměř vyprodané. Díky tomu, že je na trhu rekordní množství uživatelů virtuální reality, je i vyšší poptávka po kvalitním obsahu a dalším hardware. To jsou všechno aspekty, které v dlouhodobém měřítku pomohou celému trhu s virtuální realitou. 

Jak mohou podle vývojářů z More.is.More tyto technologie pomoci dalším oblastem byznysu, zejména designu, architektuře, realitám a stavebnictví? Například v oblasti designu mohou VR technologie ušetřit spoustu nákladů, jelikož umožňují nedostatky produktů odhalit již předtím, než dojde ke zhotovení jejich často velmi drahých fyzických prototypů. 

“Automobilový průmysl byl odjakživa tahounem technologií v České republice. Škoda Auto využívá VR už od prvních headsetů. Virtuální realita dokáže v procesu designu automobilu ušetřit stovky milionů korun díky možnosti rychle a přesně prototypovat a testovat. Než se vytvoří hliněný model nového konceptu auta, který je velmi nákladný, proběhne několik iterací ve 3D. Ty je možné si prohlédnout a otestovat ve virtuální realitě. Ve zdravotnictví pomáhá virtuální realita léčit fobie. Je to skvělý prostředek terapie, který může ulevit od úzkostí nebo bolestí. Vznikají také nástroje pro lékaře, které jim umožní se lépe připravit na složité zákroky. Tím se dostáváme i k oblasti tréninku zaměstnanců. Jakékoliv povolání, které je složité na zaškolení, může využít virtuální realitu k nácviku dovedností v bezpečí konferenční místnosti,” přibližuje využití virtuální reality v tuzemské praxi Marek Kulkovský a dodává další příklady, jako jsou marketingové prezentace velkých objektů včetně nemovitostí nejen na veletrzích. 

“Prezentace letadla ve 3D umožňuje jej rozložit, ukázat nový motor, zasadit letadlo do kontextu letiště, přidat korporátní barvy. Smysl má virtuální realita také u nově vznikajících nemovitostí, protože koncoví zákazníci si chtějí projít interiér domu dříve, než se postaví. Vizualizace jim umožní vidět výhled z okna či prohlédnout si zahradu. Také u fitoutových společností je snaha prodat nábytek dříve, než se vytvoří. Zvláště teď, po covidu, mají zaměstnavatelé problém vrátit zaměstnance do kanceláři, takže je i větší potřeba dělat kanceláře hezčí, což ale vyžaduje velké investice. Proto se vyplatí vidět je dopředu prostřednictvím virtuální reality. Již existujících nemovitosti naopak lze prodat i levnějším způsobem, a to formou 3D prohlídek. Realitní makléři mnohdy ani nechtějí, aby bylo vše vidět a prozradily se nedokonalosti typu, že prostory jsou malé a podobně. Proto jsou dnes oblíbené spíše prohlídky prostřednictvím 360° fotografií, což je relativně levná služba, která je dostačující,” vysvětluje a doplňuje, že pro architekty, ale i koncové zákazníky je užitečná rozšířená realita, díky které mohou rozmístit konkrétní nábytek do různých míst. Avšak k této technologii je potřeba mít vytvořené 3D modely jednotlivých kusů nábytku.

V More.is.More však dnes již pracují na vytváření dalších 3D modelů. Za pomoci špičkových laserových skenerů, fotogrammetrie (zpracování informací z fotografických snímků) a mnohaleté praxe dokáží digitalizovat objekty libovolných rozměrů. Jejich benefitem je i archivace dat naskenovaných objektů v extrémně jemném detailu. Snahou George a Marka je umožnit zákazníkům vyzkoušet si produkty z pohodlí svého domu a pomocí již snadno dostupných chytrých zařízení zpřístupnit tyto technologie všem.