Trápí vás hluk na pracovišti?

Co je vlastně hluk?

Citlivost na hluk je vysoce individuální záležitost. Říká se, že někdy člověku nevadí, ani „kdyby mu kolem hlavy jezdily tanky“. Přitom až 40 % populace EU je vystaveno hluku silniční dopravy přesahujícímu 55 dB a mnoho lidí má problémy se sluchem, které přímo souvisejí s jejich prací. Mnozí slyší šelest, pískání v uších nebo mají různý stupeň hluchoty. Hluk je vlastně každý nežádoucí, subjektivně nepříjemný, rušivý nebo zdraví škodlivý zvuk. Hluk lze definovat podle těchto kritérií:

1. Hlasitost. Běžná lidská konverzace je na úrovni 65 decibelů (dB), ale křik na úrovni 80 dB už začíná zasahovat do nebezpečného pásma hluku. Za ticho je považována úroveň do 30 dB, což je pro představu šum deště nebo chod běžné ledničky.
2. Trvání hluku. Rozdíl je v tom, zda vám projede pod oknem jedno nákladní auto za hodinu, nebo 300 aut, zda kolega telefonuje sporadicky, nebo non-stop.
3. Typ hluku. Impulsní, nárazový hluk je nepříjemnější než hluk ustálený, dlouhotrvající, ale ani jeden není „lepší“ nebo „horší“. Nepříjemné jsou i kombinace několika zdrojů hluku.
4. Frekvence. Zvuk se šíří ve vlnách, hustotu kmitů za sekundu měříme v jednotkách Herz (Hz). Lidské ucho vnímá, „slyší“ zvuky v intervalu 16 Hz - 20 000 Hz. Rušivá může být například jen část frekvence zvuků, které vydává nějaký zdroj zvuku. 

Ticho léčí?

Studie ukazují, že ticho, tedy úroveň zvuku okolí pod 30 dB, je pro lidský organismus, zejména pro sluchový orgán, stejně nepohodlné jako hluk. Na tento fakt pamatuje i legislativa, která říká, že pro tvůrčí činnosti, kreativní povolání je přípustná hladina hluku 40 dB (kategorie I). To je zmiňované „běžné ticho“. Podobná úroveň je v přednáškovém sálu během přednášky nebo během školní vyučovací hodiny. Frekvenčně nízké zvuky (infrazvuk) a vibrace, zejména ty na úrovni rezonančních frekvencí orgánů, jsou vysloveně nebezpečné. Projevují se migrénou, podrážděností, únavou, malátností. Legenda říká, že to byla právě nízká frekvence zvuku okolo 7-8 Hz z obrovských trub, která rozechvěla zdi Jericha tak, že se sesypaly. Když se na pracovišti necítíte dobře, mohou být příčinou vibrace způsobené například špatně nainstalovanou vzduchotechnikou.

Co se děje v těle, když je vystaveno ne tichu, nýbrž hluku? Objevuje se zvýšený krevní tlak, u senzitivnějších osob dokonce i srdeční infarkty. Hluk ovlivňuje vegetativní nervový systém a je významným psychickým stresovým faktorem. Zvlášť opatrné by měly být těhotné ženy. Zaměstnanci vystavení hluku a vibracím se na pracovišti necítí dobře, snaží se pobyt v exponovaném prostředí minimalizovat častými přestávkami, což má vliv na celkovou efektivitu práce (o principech, jak si zlepšit pracovní prostředí, čtěte na Kancelare.cz).

Opatření proti hluku

Když to situace vyžaduje, musí úroveň hluku změřit profesionální a akreditovaná firma, která používá zkalibrované a normované přístroje. Jde o poměrně finančně nákladnou záležitost. Hladinu hluku však musí zohlednit i architekti už při stavebním záměru. Před stavbou se realizují hlukové a dopravní studie (hlukové posouzení vlivu stavby na okolí a okolí na stavbu), které mají změřit úroveň hluku a zabezpečit, aby v objektech byla úroveň hluku přiměřená legislativě, normám a standardům. Dnes jsou už dostupné stavební materiály, které zmenšují úroveň hluku, i tzv. kročejového, který vzniká při chůzi. „V už stojících budovách je možné dobudovat silent rooms (zvukově odizolované malé místnosti sloužící zejména na telefonáty), instalovat různé typy koberců, zástěn, příček a vhodným tlumičem zvukových vln jsou i živé, bohatě olistěné a velkolisté rostliny (více o problematice na Kancelare.cz). Samostatnou kapitolou jsou potom izolace a obklady tlumicí hluk instalované na stěny, stropy a podlahy. Nakonec, velký vliv na hluk v místnosti má i výběr nábytku, hlavně tedy jeho „obsluha“, otvírání, zavírání a přesuny. Moderní nábytek už má proto zabudované např. brzdicí a samozavírací systémy,“ uvádí praktické tipy Robert Čambal, výkonný ředitel portálu Kancelare.cz.

Tam, kde jsou hluk a vibrace na pracovišti očekávány, např. v průmyslové výrobě, zákoník práce přikazuje používat ochranné pracovní pomůcky a zaměstnancům vyplácet příslušné kompenzace. Se zajímavou novinkou v tomto směru přišla firma Doppler Labs. Vyvinula bezdrátová sluchátka (hovorově špunty), které upravují zvuk z okolí tak, aby vyhovoval jejich uživateli. V podstatě jde o bionické uši. Ambicí výrobce je eliminovat konkrétní zvuky přicházející do uší, např. partnerovo chrápání nebo zvuk výtahů v budově. Hlučnost například v logistických skladech je řešena vizuálními světelnými výstrahami nebo nejnovějším trendem je pick-by-voice, hlasové vychystávání. Robotický hlas dává příkazy, na které pozici se nachází zboží, zaměstnanci přímo do sluchátek. Výhodou je i to, že pracovník má obě ruce volné a může se zbožím manipulovat snáze, než kdyby musel obsluhovat ještě nějaké přenosné zařízení.

Vlastní akustický environment

Dobrou pomůckou, jak se „akusticky odseparovat“ od okolí, je vytvoření vlastního akustického prostředí pomocí sluchátek. Co si však pustit? Opět jde o individuální záležitost. Existují studie, které dokazují korelace mezi typem poslouchané hudby a typem člověka. Nemusí to však být jen hudba. Výborné jsou zvuky přírody, šumění listí a vody, hudební styly jako ambient nebo ethno. Populární je setkávat se a pracovat v kavárně, kde nám hluk a rozhovory nevadí. Očekáváme je. Vyzkoušejte například Coffitivity, která simuluje hluk v různých typech kaváren a kantýn (o tom, v jakém prostředí byste měli pracovat, čtěte na Kancelare.cz). Dbejte na to, abyste si hudbu ve snaze odizolovat se od okolí nepouštěli příliš nahlas, a pravidelně si nechávejte vyšetřit zvukovody.

Kancelarie.sk