Už jste se setkali s digitálním dvojčetem?

Využití dvojčat téměř nezná hranice

Digitální dvojčata mají široké spektrum využití. Zde je jen několik příkladů, kde všude se s nimi lze setkat: 

• Tovární výroba: Pracují pro výrobce velkých a nákladných produktů, jako jsou letadla, motory a turbíny, kde pomáhají s testováním ještě před jejich fyzickou výrobou, a tím značně snižují náklady.
• Údržba: Především díky snímání dat v reálném čase šetří čas a předchází katastrofám, protože však upozorní na možnou poruchu nebo dysfunkci předmětu.
• Stavba a rekonstrukce budov: Při stavbě pomáhá dvojče jak ve fázi návrhu, stavby, tak i v provozní fázi.
• Zdravotnictví: Dvojčata se začínají dostávat od neživých předmětů k živým. Zejména v diagnostice nebo chirurgii, mají význam už teď. Ale tím to rozhodně neskončí. Představte si do budoucna možnost, že každý člověk bude mít své digitální dvojče, které bude pomáhat s diagnostikou a léčbou jeho samotného.

Jak digitální dvojčata vznikají?

S malou nadsázkou téměř můžeme říct, že mezi nimi není tak velký rozdíl. Hlavní rozdíl je, že fyzické dvojče je tvořeno pevnými složkami, zatím to digitální jen nulami a jedničkami.

Co tady bylo dřív? Slepice, nebo vejce?

Abychom tuto otázku lépe pochopili, musíme si nejdříve vyjasnit, jak a proč tato dvojčata vznikají.

První bylo digitální dvojče: Při vizualizaci nového fyzického předmětu (jako je nový motor, nebo stavba), pomáhá dvojče naplánovat všechny technologie tak, aby pracovali v synergii. V budoucnu se pak digitální dvojče bude chovat stejně jako jeho fyzický “sourozenec”, aby bylo jednodušší ovládat všechny systémy, sledovat vývoj a optimalizovat činnosti tak, aby byly nejefektivnější. A nejen to. Vizualizace dokáže pomoci konstruktérům a vědcům docílit menší pravděpodobnost poruch, a tím ušetří spoustu budoucích nákladů. Ať už jde o výrobní linky nebo bezpečnost budov, díky digitálnímu dvojčeti se možnosti rizika u fyzického zmenšují.

První bylo fyzické dvojče: Když chcete digitalizovat fyzický předmět, musí první specialisté důkladně prozkoumat fyzické reálie a počítačové systémy a ty převést do virtuální podoby. To může být velmi obtížné, protože mohou být systémy o dost zastaralejší. Řešením jsou snímače a senzory, které jsou propojené s internetem věcí (IoT=síť fyzických zařízení, které si mezi sebou mohou vyměňovat data, například chytrá zařízení do domácnosti) a mohou sledovat data v reálném čase. Digitální dvojče snímá pravidelně data, a díky tomu může včas upozornit na poruchu, hrozbu, nebo nebezpečí. Využití principu digitálního dvojčete v komplexních simulačních modelech umožňuje optimalizovat procesy, a zároveň zrychluje a zefektivňuje rozhodování.