Průmysl v Česku v srpnu zrychlil růst, stavebnictví zmírnilo pokles

Český průmysl v srpnu zrychlil meziroční růst na 7,2 procenta z červencových revidovaných 0,9 procenta. "Vyšší tempo růstu průmyslové produkce v srpnu bylo ovlivněno zejména nízkou srovnávací základnou ve výrobě motorových vozidel. Pokud bychom od tohoto vlivu odhlédli, průmyslová produkce by podobně jako v minulých měsících vzrostla meziročně pouze mírně," uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka.

Výroba motorových vozidel v srpnu meziročně stoupla téměř o polovinu, zatímco před rokem se o více než čtvrtinu meziročně propadla. Opravdu silný růst zaznamenalo jen několik málo odvětví v čele s výrobou motorových vozidel, uvedl analytik Generali Investments Radomír Jáč. Je navíc podle analytika UniCredit Bank Patrika Rožumberského stále zřejmější, že průmysl v dalších měsících nepodrží ani výroba aut. "Recese v průmyslu, stejně jako v celé ekonomice, klepe na dveře," uvedl.

Průzkumy ze zpracovatelského průmyslu napříč Evropou včetně zářijových průzkumů naznačují podle Jáče pokles nových objednávek. Výhled pro průmyslovou výrobu tak v tomto ohledu není příliš optimistický. Na poptávku a aktivitu v průmyslu má nepříznivý vliv růst cen energií a surovin či nákladů na dopravu v Česku i Evropě obecně, doplnil. Vzhledem k tomuto vývoji bude podle analytika České bankovní asociace Jakuba Seidlera pozitivní, pokud průmysl za celý letošní rok bude aspoň zhruba stagnovat.

Stavebnictví v Česku zaznamenalo v srpnu opět pokles. Z červencového meziročního snížení o 2,7 procenta ale oslabení výroby zmírnilo na 0,4 procenta. V pozemním stavitelství, tedy stavbách budov, se v srpnu ve srovnání se stejným měsícem minulého roku produkce o 0,1 procenta zvýšila, kdežto v inženýrském stavitelství, kam spadá budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, o 1,4 procenta klesla.

Produkce ve stavebnictví až do letošního července 14 měsíců v řadě rostla. Letos od března ale postupně zpomalovala. Ještě v únoru meziroční růst dosahoval téměř 17 procent, kdežto v březnu už jen méně než devět procent. "Růst stavební produkce dále tlumí vysoké ceny stavebních prací i materiálů," uvedl Matějka z ČSÚ.

V srpnu klesl meziročně počet vydaných stavebních povolení o 9,1 procenta na 7425 a orientační hodnota nově povolených staveb se snížila o 6,3 procenta na 38 miliard korun. "Loni v srpnu bylo ale povoleno větší množství velkých staveb. Po jejich odečtu by orientační hodnota meziročně rostla o 15 procent a růst by si zachovala i po zohlednění cenového vývoje," doplnila vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová. Počet zahájených staveb bytů v srpnu meziročně klesl o 12 procent na 4025. Naopak počet dokončených bytů vzrostl o 60,9 procenta na 3639.

Kromě vysokých nákladů tlumí stavební výrobu podle expertů oslovených ČTK i menší zájem lidí o koupi bytů a domů. "Nižší zájem lidí o nákupy nemovitostí není dobrým signálem pro stavebnictví, kterému nadále rostou náklady na stavební materiály a pracovní sílu. Vyšší náklady bude obtížné promítat do cen nemovitostí, které mají tendenci mírně klesat," řekl hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Mnozí investoři podle generálního ředitele developerské firmy Ekospol Evžena Korce kvůli vysoké inflaci investice pozastavili a některé velké stavební firmy vypověděly veřejné zakázky. "Raději zaplatí pokutu, než aby musely dodržet nyní nereálné ceny. Jedno je i nyní ale jasné. Dostupnost bydlení se jen tak nezlepší," uvedl. Výkonná ředitelka developerské firmy Central Group Michaela Tomášková uvedla, že v Praze byla zatím od začátku roku podle ČSÚ povolena výstavba 3252 bytů. Loni to bylo za celý rok 9446 bytů. "Opět se tak ukazuje, že loňský rok s rekordním počtem povolených bytů byl pouze světlou výjimkou," řekla.

Zahraniční obchod Česka se zbožím skončil v srpnu podle ČSÚ schodkem 28,2 miliardy korun, který byl meziročně o 400 milionů vyšší. Saldo zahraničního obchodu v srpnu nepříznivě ovlivnil především rostoucí deficit obchodu s ropou a zemním plynem v důsledku zdražování těchto komodit na světových trzích. Meziročně byl o 15,9 miliardy korun vyšší.

Meziročně vzrostl vývoz zboží o téměř 28 procent na 360,6 miliardy korun. Dovoz stoupl o 25,5 procenta na 388,8 miliardy. "Po více než roce měl vývoz zboží meziročně rychlejší tempo růstu než dovoz. Přesto to nestačilo k tomu, aby obchodní bilance skončila kladným výsledkem," uvedla ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ Miluše Kavěnová. "Očekáváme, že i v příštím roce skončí obchodní bilance v deficitu, navzdory zlepšování vývozu v některých položkách, zejména co se týče motorových vozidel," řekl ČTK analytik UniCredit Bank Jiří Pour.