ČSÚ: Průmysl v červenci zpomalil růst, stavebnictví po více než roce kleslo

Průmyslové výrobě pomohla produkce aut, která vzrostla potřetí v řadě, tentokrát o 15,8 procenta. Řada odvětví, která dříve pomáhala udržet celkovou průmyslovou produkci v růstu, však nyní zaznamenala pokles. Pohoršil si například kovodělný průmysl, hutnictví a slévárenství nebo zpracování dřeva.

Analytici očekávají, že situaci dále zhorší energetická krize. Hodně podle nich bude záležet na vládní pomoci podnikům. Podle předstihových indikátorů se nálada ve výrobním sektoru znatelně zhoršuje, ačkoliv úmysl propouštět či omezovat aktivitu zatím hlásí poměrně malá část firem. "Zraky průmyslu se teď budou patrně upínat hlavně k avizovanému evropskému řešení energetické krize. Pokud odtud nepřijde hmatatelná úleva, lze během podzimu očekávat významný pokles výrobní aktivity," uvedl analytik Cyrrusu Vít Hradil. Analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský pak míní, že průmysl se už v dalších měsících v meziročním plusu neudrží.

Na červencovou bilanci zahraničního obchodu měl vliv opět především obchod s ropou a zemním plynem kvůli růstu cen na světových trzích a vyššímu dovezenému množství. Vývoz celkově meziročně vzrostl o 10,2 procenta na 333,4 miliardy korun, dovoz se zvýšil o 13,8 procenta na 356,3 miliardy Kč.

Z teritoriálního hlediska se bilance podle ekonoma UniCredit Bank Jiřího Poura meziročně zlepšila s Německem, Slovenskem a Rakouskem. Naopak nejvíce se zhoršila s Ruskem, Čínou a Polskem. Vývoz do Ruska byl podle něj v souvislosti s rusko-ukrajinským konfliktem proti loňskému červenci zhruba čtvrtinový, dovoz se ale meziročně zvýšil trojnásobně.

Místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk uvedl, že vyhlídky v zahraničním obchodu na druhou polovinu roku se jeví smíšeně. Sice se podle něj zlepšuje situace v dodávkách, čímž se stabilizuje nabídková strana, klesá ale počet nových zakázek. Upozornil také na riziko definitivního zastavení dodávek ruského plynu a geopolitická rizika obecně.

Produkce ve stavebnictví až do července 14 měsíců v řadě rostla. Letos od března už ale postupně zpomalovala. Ještě v únoru meziroční růst dosahoval téměř 17 procent, kdežto v březnu už jen méně než devět procent. V pozemním stavitelství, tedy stavbách budov, se v červenci produkce snížila oproti loňsku o 2,1 procenta. V inženýrském stavitelství, kam spadá budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, se výroba propadla ještě výrazněji, a to o rovná čtyři procenta.

Útlum je podle analytiků způsoben především rostoucími cenami materiálů a prací, hypoték i inflací a klesajícím zájmem poptávky na realitním trhu. Na náklady staveb mají vliv také rostoucí ceny energií. Analytici ale očekávají, že stavebnictví má stale šanci na pozitivní obrat. Základním předpokladem však podle hlavního ekonoma Creditas Petra Dufka bude schopnost čerpat peníze z evropských fondů, včetně tzv. fondu obnovy.