Čtyřdenní pracovní týden? Vyšší produktivita a rovnováha mezi pracovním a soukromým životem, ukázal experiment

Pětidenní pracovní týden existuje v Česku přes padesát let. Původně jej zavedly západní země, ale tehdejší Československo změnu později přejalo. Další novinka by tentokrát mohla dorazit ze severu. Na Islandu byl uskutečněn experiment se čtyřdenním pracovním týdnem, který hlásí velmi slibné výsledky. 

Islanďané tento experiment testovali mezi lety 2015-2019. Do testů se zapojilo asi 2 500 lidí, což představuje 1 % tamější pracující populace. Islandské zkoušky jsou dosud největší, a proto je jejich úspěch tak významný. S podobnými experimenty se můžeme setkat také ve Španělsku, Japonsku a Novém Zélandu, který původně s myšlenkou čtyřdenního pracovního týdne přišel.

Jaké přináší koncept výhody?

Vědci studující čtyřtýdenní koncept na Islandu zjistili, že zkrácení pracovní doby přináší větší produktivitu a zlepšuje pohodu pracovníků. I když se na první pohled může zdát, že kratší pracovní doba s sebou přináší méně odvedené práce, opak je pravdou. Pokud by firmy přehodnotily své organizační postupy – zkrátily schůzky nebo odstranily zbytečné úkoly, zaměstnanci by zbytečně neztráceli energii a byli by produktivnější.

U pracovníků byla mimo jiné prokázaná větší spokojenost, měli více energie a cítili méně stresu. Protože trávili méně času prací a celkově se cítili lépe, více energie věnovali mimopracovním aktivitám – cvičení, koníčkům, domácím povinnostem nebo rodině.

Zkrácení pracovního týdne by mohlo mít také přínos pro životní prostředí. Zaměstnanci by díky omezení dojíždění snížili uhlíkovou stopu. V kancelářích by se zase spotřebovalo méně energie, což by vedlo k nižším nákladům na provoz pracoviště. 

Implementace může být náročná

Zavedení čtyřdenního konceptu vyžaduje správnou podporu, technologii a kulturu pracoviště. Změny s sebou jistě přinesou nové výzvy a nevýhody. Navíc ne pro každé povolání je tento koncept možný. Existují firmy, které vyžadují neustálou přítomnost zaměstnanců a tato implementace je pro ně nepřijatelná.

Pokud bychom ale díky tomuto konceptu mohli najít hranici, která odděluje práci od soukromí, stojí za to o něm uvažovat. Podle analytika Gudmundura D. Haraldssona by si návod na čtyřdenní pracovní týden měl přečíst každý. „Nejenže ukazuje, že lze v moderní době pracovat méně, ale ukazuje také to, že progresivní změna je možná,” apeluje. 

Na Islandu byl tento koncept převeden v praxi. Zhruba 86 % veškeré pracující populace přešlo na kratší pracovní dobu, nebo získalo právo na její zkrácení. Zaměstnanci i manažeři si změnu zatím pochvalují. Uvidíme, jaké výsledky novinka přinese v delším časovém horizontu a zda by u nás na ní zaměstnavatelé byli ochotni přistoupit.