Elon Musk vyvíjí technologii, díky které by mohl lidský mozek napřímo komunikovat s počítači. Kdy bude Neuralink přístupný a jak ovlivní budoucnost práce?
Některé technologie, které dnes používáme celkem běžně, by ještě před dvaceti lety zněly jako pěkné sci-fi. Od chytrých hodinek přes opakovaně použitelné vesmírné rakety až po umělou inteligenci v mobilních telefonech. Dnes ještě pro řadu lidí působí takřka neuvěřitelně myšlenka čipů zabudovaných v mozku. I to se ale pomalu začíná měnit v realitu.
V současné době máme k dispozici celou řadu chytrých doplňků, které v zásadě přemýšlí za nás – autonomní auta, výdobytky chytrých kanceláří nebo třeba i sluchátka. Ano, už i sluchátka dokáží částečně myslet za své uživatele.
„Dnes se již umí sluchátka na základě polohy přizpůsobit prostředí, ve kterém se uživatel pohybuje, a podle toho například nastavit vhodnou úroveň ANC nebo ambientní zvuk pro snazší komunikaci bez nutnosti sluchátka sundávat, jako je například letadlo,“ vysvětluje Michal Polášek, produktový manažer společnosti Datart.
Někteří vizionáři však koukají ještě o krok dál a chtějí, abychom mohli věci ovládat pouhými myšlenkami. Mezi nimi je například i Elon Musk. Ten totiž kromě toho, že založil a v současné době řídí společnosti Tesla či SpaceX, investoval i do projektu s názvem Neuralink.
Co je to Neuralink a jak funguje?
Neuralink je společnost založená v roce 2016. Podle veřejně dostupných informací je v současnosti jejím hlavním cílem vývoj mikro zařízení (konkrétně čipu N1), které by bylo možné implantovat do lidské lebky a propojit s mozkem. S jeho pomocí by pak bylo možné přímo komunikovat s počítači či dalšími zařízeními, a zároveň by mohlo pomoci pacientům s nejrůznějšími postiženími.
Čip by se měl s mozkem spojit speciálními mikro drátky, které jsou podle společnosti tenké jako neurony, tedy ještě mnohem užší než běžný vlas. Proces propojení by se prováděl chirurgicky za pomoci robota. A jak by měl tedy N1 s mozkem komunikovat?
Náš mozek vysílá různým částem těla informace o tom, co mají dělat, pomocí buněk nervové soustavy – neuronů. Ty tvoří dlouhé řetězce, v rámci nichž komunikují pomocí speciálních chemických signálů (transmiterů). Při těchto reakcích dochází k vytvoření elektrického pole, které lze pomocí elektrody změřit. Přesně to N1 udělá, tyto signály pak transformuje v jedničky a nuly a vymyslí způsob, jak s naším mozkem komunikovat.
K čemu je Neuralink dobrý?
Doposud byly čipy Neuralinku implementovány pouze zvířatům, například prasatům nebo opicím. Ty pak mohli například hrát jednoduché počítačové hry pouze pomocí myšlenek. A přesně něco takového by mělo být možné i u lidí. N1 bychom totiž mohli propojit třeba s naším počítačem nebo mobilním telefonem a ovládat je pouze myslí. Díky tomu bychom mohli ušetřit spoustu času a využívat naše zařízení mnohem efektivněji.
Tím nejdůležitější, k čemu by měl ale čip opravdu sloužit, je pomoc postiženým lidem. Podle Muska by mohl Neuralink některým lidem například navrátit zrak, léčit epilepsii, zlepšit paměť nebo pomoci s pohybem ochrnutým osobám. Teoreticky by mohl být schopen vyřešit jakékoliv vady v mozku.
Jak jsme však již zmínili výše, v současnosti je N1 testován pouze na zvířatech a ještě nějaký ten vývoj ho čeká. Podle společnosti by mohla být plná verze připravena zhruba během 5 let. Musk je však expert v postupném oddalování, tudíž je možné, že si reálně počkáme ještě mnohem déle.
Neuralink se navíc bude muset poprat i s veřejným míněním. Již dnes vzbuzuje myšlenka implementace čipu do mozku značné kontroverze. Podle doktora Neurologie z John Hopkinsovy univerzity Johna Krakauera současný stav okolo Neuralinku například připomíná spíše show a marketingový trik.
“Nacházíme se v éře miliardářů připomínajících popové hvězdy a éře technofuturismu. Dostali jsme se do situaci, kdy velmi bohatí mohou rozjet párty a zkoušet dělat tyto divoké a bláznivé věci,” říká Krakauer. Sám je přitom na výslednou podobu zvědavý, připomíná ale, že bude trvat ještě velmi dlouho, než bude k dispozici takový produkt, který Musk slibuje.
Zároveň jsou slyšet obavy z možných hackerských útoků na taková zařízení. Určitě jde ale o velmi pozoruhodný projekt, jehož cestu bude ještě velmi zajímavé sledovat.