Hybridní model práce. Jak si s ním poradit a kde jsou jeho limity?

Z průzkumu vyplývá, že návrat do kanceláří v různé podobě očekává většina společností. Z toho téměř u čtvrtiny z dotazovaných se to již děje. Přirozeně však existují významné rozdíly v jednotlivých sektorech. Společnosti z oblasti financí usilují o stabilní přítomnost svých zaměstnanců na pracovišti do konce pololetí. Oproti tomu více než třetina technologických a IT firem dovoluje, aby se proces ubíral vlastním tempem, aniž by se udával přesný časový rámec. 

„Ze získaných dat vidíme, že zaměstnavatelé se snaží postupně motivovat své pracovníky k postupnému návratu do kanceláří. Většina z nich však netrvá na návratu hned a na celou pracovní dobu. Celkem 35 % společností vyžaduje částečnou docházku na pracoviště a stejné množství ponechává volbu režimu na uvážení svých zaměstnanců. Pouze 6 % firem pak požaduje, aby se zaměstnanci vrátili do kanceláře trvale,“ komentuje Simon Orr, Director Advisory & Transactions – Offices v CBRE. 

Hybridní model práce není jen módní výstřelek. Najít funkční model ale může být složité

Většina společností uvádí, že směřuje k modelu „hybridního pracoviště“, ve kterém mají zaměstnanci sice na výběr, ale v souladu s interními mantinely. Ve více než polovině případů společností preferujících hybridní model se jedná o systém zavedený na popud vedení firmy. Pouze 10 % dotazovaných se drží konzervativního přístupu, v němž je docházení do kanceláře prioritou. 

„Hybridní model práce sice není z principu nový trend, nikdy dříve se však nezaváděl tak plošně jako dnes. A každá firma se s ním popasovala trochu jinak. Přes polovinu respondentů zvolilo cestu formální politiky a svá pravidla jasně definuje. Zbytek však ponechává rozhodnutí o podílu práce v kancelářích buď na jednotlivých zaměstnancích, anebo s přijetím jasně definovaných pravidel zatím vyčkává, aby viděli, jak se jejich lidé sami budou chovat,“ doplňuje Simon Orr.

Další diskutovanou otázkou u zaměstnavatelů je, jak má hybridní model fungovat v praxi, aby práce z domova vs. práce z kanceláře byly správně a efektivně vybalancované. Celkem 51 % firem považuje za ideální, aby byl poměr práce z domova a z kanceláře půl napůl. Většinu času stráveného na pracovišti preferuje 38 % respondentů, což je oproti minulému roku výrazný pokles; stále se však jedná o významný podíl. Setrvávání na „home office“ jako dominantní forma práce zůstává mezi dotazovanými nepopulární – upřednostňuje ji pouze 12 % společností.

Změna pohledu na kanceláře po pandemii

Covid-19 však nepřinesl do kancelářského života jen zvýšenou toleranci k práci na dálku. Změnil také celkový pohled na to, jak se lidé k práci a k pracovnímu prostředí staví. Respondenti si přejí klást větší důraz na adaptibilitu, zdraví a wellness i přepracování interiérů či renovace. Přes čtvrtinu dotazovaných rovněž uvedlo, že jsou opatrnější uzavírat dlouhodobé nájemní smlouvy – důležitější než kdykoli předtím je i pro firmy samotné větší míra flexibility. 

Na druhou stranu celkem 18 % společností zvažuje relokaci do kvalitnějších prostor. Příznivou zprávou je, že i přes ztížené podmínky v době pandemie a současnou složitou ekonomickou a geopolitickou situaci očekává 41 % firem, že budou v následujících letech expandovat a zvětšovat své prostory. 

Flexi kanceláře jako trend následujících let

A jaké změny očekávají společnosti do budoucna? Jasná většina z nich předpokládá, že v horizontu dvou let budou alespoň část jejich portfolia napříč Evropou tvořit servisované kanceláře nebo coworkingová centra (flexi offices) namísto tradičních kanceláří. Již nyní takto operují více než tři čtvrtiny společností. Celkem 45 % respondentů však plánuje, že se do roku 2024 dostanou až na 25% podíl.