Krize kancelářského sektoru pokračuje, dlouhodobý výhled ale vypadá pozitivněji

Ačkoliv loňský rok poukazuje na krizi v kancelářském sektoru, predikce do následujících let vypadá pozitivněji. Oproti situaci z roku 2008, kdy se z finanční krize následně realitní trh dostával pět let, se nyní zdá, že kancelářská krize bude u konce již tři roky od začátku pandemie, tedy v roce 2023.

Loni se v Praze postavilo 56 000 m² kanceláří, což je nejméně od roku 2016. Ani letos nebude toto číslo o moc vyšší. Vyhlídky pro následující roky jsou však optimističtější. Dokonce se v roce 2023 budou otevírat kanceláře, které jsou dnes rozestavěné bez předem domluveného nájemce. V Brně je v aktuálním pětiletém horizontu rozestavěno nebo připraveno k výstavbě přibližně 230 tisíc m² kanceláří. Tamější trh se tedy rozroste až o třetinu, ze 680 na 900 tisíc m². Jedná se o více než dvojnásobné tempo růstu oproti Praze, kde je v pětiletém horizontu připraveno na 500 tisíc m² nových ploch. Z aktuálních 3,8 mil. m² se tak pražský trh potenciálně rozroste až na 4,3 mil. m².

Ceny stagnují

Od roku 2022 se nabídka podnájmů výrazně snižuje, až o dvě třetiny. Loňská výstavba dosáhla nového minima od roku 2016, vinou koronavirové pandemie totiž nedošlo k realizaci mnoha již připravených kancelářských projektů. Investoři se totiž báli, že do nových prostor nenajdou nájemce. To vyústilo ve stále relativně nízkou neobsazenost a stagnaci cen, které nejdou dolů tak rychle, jak by nájemci očekávali.

Covidová krize proměnila uvažování firem týkající se fungování v kancelářích, prorokovaný konec kanceláří ale rozhodně nenastal. V čistém home office režimu se pohybuje jen několik procent firem, velká část pak spíše předělala kanceláře tak, aby vznikala pracoviště, kde jednotlivé týmy pracují odděleně. Pokud je třeba, mohou se společně setkat v kavárnách a hubech nebo si odpočinout v relax roomech. Jednoznačně se také zvyšuje počet zasedacích místností, a kanceláře se tak více než před pandemií stávají místem setkávání zaměstnanců nebo jednotlivých týmů, než místem pro celotýdenní práci.

Úskalí práce z domova

I když je na trhu zvýšená poptávka po hybridním modelu – část práce z domova a část z kanceláře, firmy jako celek před vzdáleným režimem stále preferují práci v kanceláři. Má totiž spoustu výhod: rozvoj firemní kultury, budování vztahů na pracovišti, pocit sounáležitosti s firemními cíli a snadnější integrace nováčků do týmu. Také většina inovací vzniká právě v týmu v kanceláři, nikoliv vzdáleně z domova.

Na druhou stranu je hybridní model vítaným a zajímavým nástrojem v boji proti pandemii. Zavedlo jej až 70 % korporátních nájemců, avšak vyplývá na povrch stále více důkazů o negativním vlivu dlouhodobé vzdálené práce. Celofiremní vzdálená práce u společnosti Microsoft například způsobila pokles spolupráce mezi týmy či nižší interakci. Došlo naopak k nárustu asynchronní komunikace, která nevyžaduje okamžitou reakci protějšku, například skrze e-mail, a dochází tak ke komunikačním prodlevám.