Rozdíly v odměňování žen a mužů se zužují, Česko má ale stále co zlepšovat

Nerovnost žen a mužů při odměňování se řeší již dlouhodobě, a to hlavně v Česku. Z výsledků Evropského institutu pro rovnost žen a mužů Česká republika obsadila v žebříčku rovnosti páté místo od konce. Nejhůře je na tom v zastoupení žen na vedoucích pozicích ve firmách, kde jí patří poslední místo ze všech členských států. 

I přes mírné zlepšení zůstává rozdíl jedním z největších v EU 

Z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že se platová nerovnost žen a mužů v Česku letos snížila na třináct procent. Podle socioložky Lenky Simerské je však toto zlepšení pouze ,,naoko“. Snížení rozdílu zapříčinilo vyšší odměňování v oborech, kde převládají ženy, jako je zdravotnictví, školství nebo sociální služby. „Stále se diskriminuje, stále jsou ženské obory podhodnocené a je tu segregace trhu práce, stále nemáme nástroje typu dostatku míst ve školkách nebo v zařízeních pro děti do tří let,“ dodává.

Koronavirová pandemie rozdíly prohloubila

Příchod pandemie koronaviru existující mzdové rozdíly podtrhl. Zatímco ještě nedávno vývoj nahrával tomu, že za 30 let bychom mohli dosáhnout poloviční míry nerovnosti oproti současným statistikám, poslední roky s koronavirem tento problém u zaměstnavatelů odsunul na vedlejší kolej. A podle odborníků můžeme očekávat, že se tento „gender pay gap“ ještě více prohloubí. 

Přibylo nezaměstnaných žen

V celkové zaměstnanosti si za koronavirové období ženy výrazně pohoršily a měly větší problém s návratem do práce. Míra nezaměstnanosti u žen se snížila o 0,7 procentního bodu, u mužů se zaměstnanost zmenšila jen o 0,1 procentního bodu. 

Větší propad v ekonomické aktivitě žen pravděpodobně souvisí s rodinným modelem, kde je péče o děti převážně na ženách a muž je považován za živitele rodiny. Od letošního dubna je však u žen zjevný rychlejší pokles nezaměstnanosti, z čehož vyplývá, že se situace začíná zlepšovat. 

Zamezení rozdílům podle Evropské komise a české vlády

Podle Evropské komise je receptem, jak narovnat podmínky pro stanovování mezd mezi ženami a muži, poskytovat více informací přímo samotným zaměstnancům. Velké firmy nad 250 zaměstnanců by podle ní měly mít v budoucnu povinnost pravidelně zveřejňovat informace o tom, jaký je u nich rozdíl ve mzdách mezi ženami a muži. Interně by si podle návrhu měly firmy vytvářet také podrobnější porovnání platů na srovnatelných pozicích.

Rozdíly v odměňování žen a mužů považuje za problém i česká vláda. Letos schválila strategii s výhledem do roku 2030, ve které se zaměřuje na otázku rozšíření školek, čí nabídek částečných úvazků. 

Příčinnou nerovnosti může být podle expertů komplikované sladění rodinného a pracovního života. Roli také může hrát v porovnání s jinými státy velmi dlouhá mateřská dovolená. Vládní strategie tak současně počítá s motivací mužů zapojit je do péče o děti a umožnit jim chodit na rodičovskou a otcovskou dovolenou.

„Není možné nadále předstírat, že rozdíly v odměňování mezi muži a ženami jsou způsobené jen tím, že ženy upřednostňují rodinu před kariérou, vybírají si méně placená místa nebo nemají zájem o kariérní postup,“ citoval iRozhlas místopředsedkyni Evropské komise Věru Jourovou.